Zápasy

Mistrovské utkání:
Podolí - Křenovice
4.11.2017 ve 14 hod.,
1:6

Fórum

Bendič:Velký respekt borci za projekt rekonstrukce kabin!!!
Mada:Hezký rozhovor Zoro
Ledva tr.ml.prip:Trenink v utery 24.10 a v patek 27.10 v 16:45!
Ledva tr.ml:TRENINK MLADSI PR. V 16:30 20.10.2017 NA HRISTI.

Anketa

Partneři


OBEC KŘENOVICE

Novinky na www.skkrenovice.cz

26.10. 2011

Přípravka:

Křenovice – Habrovany 4:2 (2:1)

Anders
Jedlička – Pospíšil
Brokeš – Přikryl – Jochman
Buček – Jurajda

střídal: Petržela

Góly: Přikryl 2, Petržela, Jedlička

Po naší vstřelené brance, dokázali ještě hosté vzdorovat, kdy vstřelenou brankou srovnali na 1:1.
Poté už jsme otěže utkání plně převzali my a přidali další 3 góly. Hosté už pak jen kosmeticky upravovali na konečných 4:2.

Po debaklu z minulého týdne 9:0 z půdy lídra z Hoštic se nám podařilo získat 3 body, které bychom měli potvrdit o víkendu na hřišti předposledních Velešovic a uzavřít tak podzim na pěkném 3. místě.

Křenovice B – Nížkovice 0:0

sobota 22.října 2011 14:30

Hák
Říha – Urban – Borovský – Slezák
Hausner – Ryvola – Svoboda – Horáček Martin
Obhlídal – Drápal

Střídání:
78. Lattenberg – Hausner
82. Tesařík – Drápal
88. Maděra - Horáček

Po sérii výher jsme věřili v potvrzení v domácím utkání a dosažení hranice 20bodů pro klidné přezimování. Zápas byl od úvodních minutách vyrovnaný, bez větších šancí. Hosté hrozili hlavně z rohů, kterých si během zápasu vytvořili velké množství, nám se je ale naštěstí dařilo bránit. Větší šance jsme si nakonec vytvářili my - v první půlce hlavičkoval po rohu Ondra Svoboda těsně vedle vzdálenější tyčky a Martin Horáček při samostatném nájezdu nedokázal obejít brankáře nebo Honza Drápal hlavičkoval sám před bránou nad. A když nížkovičtí nedokázali využít tlaku, který si vytvořili v druhé půli, skončil zápas nerozhodně 0:0.

Autor : Ondra Svoboda

Byl to klasický remízový zápas, kdy se dopředu nedařilo ani hostům ani nám – v utkání dominovaly hlavně obrany, především hosté bránili velmi důsledně a je vidět, že nejsou v horních patrech tabulky náhodou. Naše hra, hlavně ve druhé půli, byla celkově nemastná - neslaná, ale i to patří k fotbalu a i takové zápase 1-2x za sezonu potkají každé mužstvo. Jsem proto rád, že jsme zápas dotáhli k remíze bez obdržené branky, protože bývala doba, kdy jsme i takovéto zápasy prohrávali.
Série se sice neprodloužila na 4 výhry v řadě, ale máme alespoň 4 zápasy bez prohry. V dalším zápasem zajíždí béčko na derby do sousedního Zbýšova. Ten bude v tomto zápase favoritem, ale my tam můžeme jet s pocitem neobdržené branky od silného soupeře, s jistotou v naší obraně a zároveň s oběma nohama pevně na zemi. Takže favorita zápasu můžeme nepříjemně překvapit.

Autor : Čaja


25.10. 2011

Křenovice – Starý Poddvorov 3:1

neděle 23.10.2011 14:30

Góly : Dvořák, Procházka, Baják - Veselý

ČK : Bařina (Starý Poddvorov)

Hanák
Benda - Vrána - Doležal - Uher
Procházka - Klopar - Rotrekl - Dvořák
Baják - Ledvina

střídání :
80´ Pauřík - Dvořák

Já se v poslední době pohybuji na fotbale málo, takže do toho nemluvím, ale přece jenom je to „šizení publika“, kdy se z celého vítězného zápasu objeví v reportu jenom sestava, střídání a góly. Rozhodl jsem se pro report, nic jsem si nepsal, ale pokusím se povzpomínat na zážitky z nedělního zápasu se Starým Poddvorovem.

Hrálo se o další půlhodinu dřív, podzim je tu v plné parádě. Plac už taky silně podzimní, což znamená trochu hrbatý, tráva řidší, balón se moc nedrží na zemi. V manšaftu byli už druhý zápas „kriminálníci ze Svatobořic“, tedy Honza Rotrekl, Tomáš Benda a Lukáš Procházka, na marodce dlouhodobě Zbyněk Rozkopal, Petr Jenáček a Luboš Proniuk.

Soupeř byl dost silný, strkal si balón po zemi, základní technické a taktické návyky má velmi dobře zvládnuty. Zřejmě četl i noviny, Honza Rotrekl měl jednoho chlapa pořád za zadkem, skoro až osobní bránění.

Poddvorov se párkrát dostal do hodně dobré šance, jasnou gólovku odvrátil Petr Hanák, když skvěle vyrazil ránu z 15 metrů nad břevno. Další šance představovalo bodlo z 8 metrů, gólman taky spolehlivě chytil. Třetí akcí gólmana bylo zneškodnění tvrdé rány asi z 25 metrů.

Jednu akci soupeři připravil váhavým hraním Tomáš Benda. Dopadlo to sice velmi těsně dobře – gól jsme jen taktak nedostali. Tomáš u zavazování kopaček zpytoval svědomí, byl přesto zdrbaný a vůbec mu nepomohla hláška: „Já to vím!“

Na naší straně byly nejsvětlejšími okamžiky prvního poločasu akce Radima Dvořáka, tažené po levé straně přes několik soupeřů. Dva – tři případy velmi pěkné pro oko diváka ale gólem neskončily. Zato taková nijaká akce po špatně odvráceném balónu v obraně už v bráně skončila – ve 41. minutě dost vysoký balón pro hraní nohou dokázal Radim Dvořák koordinovanou placírkou dostat do brány = vedeme 1:0.

Musím k tomu Radimovi. Je to skvělý fotbalista krajské až divizní úrovně a zaplaťpánbůh, že hraje v Křenovicích. Pokud ale bude hrávat na kraji zálohy, musí plnit vedle útočení základní funkci krajního záložníka = po ztrátě míče se okamžitě tryskem vracet „za balón“. Je tristní pozorovat, jak všichni „bičují“ zpět a Radim vycházkovým krokem kráčí pomalu do své pozice na půlku hřiště. Trenéra takový přístup připravuje o pár let života…a každého mladého života je škoda!

Druhý poločas byl z křenovského pohledu příjemný. Poddvorov se začal naprosto zbytečně vybíjet v nadávání rozhodčímu místo soustředění na hru, zřejmě je zvyklý na „laskavější“ zacházení. Sudí ale určitě tento zápas neovlivnil. Pokud mu chce někdo zazlívat vyloučení za sekeru zezadu, tak ať nehraje fotbal. Zákrok to byl kriminální, podle trestního zákoníku tak 18 měsíců. Podle fotbalových zákonů to ale dva – tři zápasy natvrdo spraví…

Moc pěkná byla akce okolo 65. minuty, kdy Radim Dvořák posadil balón ideálním centrem zleva přímo na hlavu Frantovi Bajákovi. Skončilo to těsně vedle, nikde nikdo nebyl, jenom to chtělo trefit. Potvrdilo se jenom, že hra hlavou je ve Frantově hře až na úplně posledním místě – samozřejmě nemám na mysli fotbalové myšlení, nýbrž hlavičkování.

Pěkná byla střela Aleše Klopara do tyčky, následně odraz do gólmana, od něj do rohu. Bylo škoda, že našich pár akcí do přečíslení obrany nemělo tu rozhodující přihrávku. Přece jen se ale jedna povedla, kdy to Honza Rotrekl měl mezi penaltou a velkým vápnem na noze, ale místo střely přes čtyři soupeře to dal doprava na Lukáše Procházku, který už samotného gólmana s přehledem prostřelil = vedeme 2:0.

Čtvrthodinku před koncem zahrozil soupeř trestným kopem od půlky, který útočník otočil hlavou velkým obloukem přes ruce našeho gólmana = snížení na 2:1. Vedle mě na střídačce soupeře nastalo obrovské oživení typu „vyrovnáme, i když hrajeme v deseti proti dvanácti“. Moc nerozumím, proč si pořád brali do huby rozhodčího, když ten kromě rigorózního lpění na zastavení balónu před rozehráním nic zvláštního rozčilujícího „nevyváděl“.

Myšlenky na vyrovnání byly ale za chvíli definitivně zahnány do nenávratna po další pěkné akci do přečíslení, kdy to Franta Baják nachystal Alešovi Kloparovi. Ten tváří v tvář gólmanovi neprostřelil, balón se ale dostal zpátky k Alešovi, který s velkým přehledem místo na bránu připravil přímo před prázdnou zpět Frantovi Bajákovi a ten s přehledem uklidil = vedeme 3:1.

Už si na nic podstatného nevzpomínám, poslední domácí zápas letos skončil dobře. Teď už jenom třikrát venku a nashle na jaře!

A vlastně ještě vtip (nepsal jsem vlastně celý tento report kvůli němu? :)
Sovětský generální tajemník se rozčiluje: „Taky v kanceláři budu mít osmery hodiny, abych věděl, kolik je v každém rozhodujícím státu hodin. Už se mně nemůže stát, abych volal do Vatikánu, jak se daří papežovi po atentátu a on měl hodinu před atentátem!“

Autor : Jaroslav Šandr


25.10. 2011

Žáci:

Křenovice - Letonice 4:3 (2:2)

Góly: Kučera 2, Fojtl 2

Gottwald
Málek – Tvrdý – Vyhnánek – Fraňo
Otevřel – Hausner - Moudrý – Maděra
Fojtl – Drápal

střídání:
Kučera, Gzela, Brokeš, Krejčí

Zápas proti silnému soupeři jsme začali dobře a v 10. minutě jsme se dostali do vedení díky brance Fojtla.
Poté se dostal na plac další útočník Filip Kučera, který byl po povedeném průniku nevybíravě sestřelen hostujícím brankářem, penaltu sám poškozený bez problémů proměnil – 2:0.
Hráli jsme v pohodě, Letonice jsme před vlastní velké vápno nepouštěli. Ke konci poločasu však naše koncentrace mírně polevila. Hosté se z ojedinělé šance dostali před naši bránu, kde se jim podařilo nechytatelnou střelou proměnit přímý kop.
Branka Letoňáky nakopla a nás naopak více znervózněla. Oživlý soupeř přidal na aktivitě a po zaváhání naší obrany zaslouženě dvě minuty před poločasem vyrovnal.
Závěr poločasu jsme nezvládli, chyběla nám mezihra a větší kombinace v záložní řadě.

Do druhé půle jsme vstoupili opět lépe, více jsme drželi míč na našich kopačkách, zahrávali jsme spoustu standartek, ale branka stále nepřicházela, což se na našich hráčích projevovalo narůstající nervozitou a nepřesnostmi. Naštěstí přišla 50. minuta, kdy dobře zahraný Fojtlův roh usměrnil do brány Kučera.
Hosté se do té doby do šancí moc nedostávali. Soustředili se spíše na obranu, což jim šlo velice dobře, takže to vypadalo, že již v pohodě dokráčíme k výhře. Letonice se však nevzdaly a po naší velké chybě v obraně útočník hostí z jediné šance ve druhém poločase srovnal na 3:3.
Vyrovnávací gól srazil naši sebedůvěru, v té chvíli jsme nehráli dobře, někteří hráči se to snažili vzít na sebe a místo přesné přihrávky se utápěli v kličkách, čehož nadšeně bránící soupeř využíval. Přesto jsme si vytvořili dvě vyložené šance – nejprve netrefil bránu z úrovně penalty Hausner, poté selhal v zakončení Kučera. Minutu před koncem byl ve vápně opět faulován Kučera a Zdeněk Fojtl se v takových situacích nemýlí - 4:3. Tento stav vydržel již do konce zápasu.

Hosté se sice velice zlobili na odpískanou penaltu před koncem zápasu, ale objektivně řečeno penalta se mohla pískat již o pět minut dříve, kdy rozhodčí faul ve vápně vytáhl za hranici vápna. Navíc kdyby brankář Letonic při faulu v 15. minutě dostal po zásluze červenou kartu, místo žluté z milosti, bylo by již do poločasu rozhodnuto. Zápas měl ale takto náboj až do konce, což bylo určitě pro utkáni i pro hráče dobře. Na druhou stranu hosté nám udělili lekci z produktivity, když proměnili všechny své brankové příležitosti – tomu se říká 100% úspěšnost a je třeba také jejich výkon ocenit. Naopak náš výkon ve druhém poločase určitě nebyl ideální.

V posledním podzimním kole zavítají naši žáci na půdu sousedních Velešovic. Nejen že to bude tradiční přespolní derby, ale zároveň půjde o souboj prvního a druhého týmu v tabulce. Čeká nás proto určitě zajímavý a vyhecovaný souboj. Snad se našim žákům tento zápas vydaří a přezimují na prvním místě podzimní tabulky.

Autor : Čaja


19.10. 2011

JEŠTĚ JSME TADY!


aneb
Zbrojovácké srdce stále bije

Momentální alarmující stav fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno přinutil nás, věrné fanoušky, k tomu, abychom začali jednat. Zástupci fanklubů a fanouškovských skupin se jednotně dohodli na tom, že je třeba ukázat potenciálním kupcům, sponzorům i představitelům města, že brněnský fotbalový fanoušek ještě nezemřel.

Žádáme proto všechny, kterým není osud fotbalové Zbrojovky lhostejný: Přijďte v sobotu 29. října na druholigový zápas se Zlínem! Ať společně ukážeme, že se v Brně a jeho širokém okolí najde stále ještě početná masa fanoušků, pro které má cenu ligový fotbal dělat. Nedopusťme, aby klub našeho srdce zanikl! Protože i o takové možnosti se v posledních týdnech spekuluje, a to jak u hospodských debat, tak i v médiích.

Zbrojovka byla vždy hrdým reprezentantem jižní Moravy, na jejíž zápasy se sjížděly tisíce fanoušků ze širokého okolí. Pojďme si všichni společně připomenout krásné staré časy, kdy se stadionem Za Lužánkami nesl náš společný pokřik "Už jsme tady", při němž běhal mráz po zádech. Tátové, dědové, vezměte své děti či vnoučata a ukažme všem, že my jsme to srdce naší Flinty, které nenechá slavnou Zbrojovku zemřít.

Pro zápas se Zlínem se nám podařilo s klubem vyjednat speciální cenu vstupného, která bude pouze 10 korun. Obětujte proto prosím tuto symbolickou částku a přibližně dvě hodiny svého času pro dobrou věc. Zbrojovka Vás potřebuje!


18.10. 2011

Lovčičky – Křenovice B 2:4 (1:1)

neděle 16.10.2011 15:00

Hák
Slezák – Borovský – Maděra – Tesařík
Horáček Martin – Ryvola - Baják – Lattenberg
Obhlídal – Drápal

Góly: Baják 2, Horáček, Obhlídal

Střídání:
65´ Paleček – Lattenberg
82´ Trávníček - Horáček

Proti Lovčičkám se na jejich hřišti vždycky špatně hrálo. Jejich hráči dovedli vždycky využít parametrů menšího hřiště, zahustit prostor velkého vápna a posílat centry ze stran a ono tam v „trmě vrmě“ něco spadne. To se bohužel potvrdilo hned v první minutě zápasu, kdy takhle domácí využili zmatku před naší bránou.- 1:0.
Následně jsme mohli klidně prohrávat 3:0, proti byl ale brankář Hák, který včasnými výběhy znemožnil domácím skórovat. Ve 12. minutě jsme měli šanci i my, ale Lattenberkova hlavička z velkého úhlu mířila mimo tři tyče. Poté jsme se čím dál více osmělovali směrem dopředu, tlak domácích také postupně ochaboval a my jsme si začali tvořit šance…do prvního náznaku se dostal Bajec, ale po kombinaci s Koblížkem si míč příliš pokopnul. Následně se dostal Honza Drápal do dvou gólovek, především druhá z nich byla vyložená - Koblížek ho krásně vysunul za obránce, ale Koník z voleje pálil nad bránu. Do konce poločasu jsme se ale zaslouženého vyrovnání dočkali díky Bajecovi a z ochozů se ozývalo ono pověstné „Franta gól“ 1:1.
V začátku druhého poločasu jsme se prezentovali pozornou obranou a krom občasného dávání si přednosti mezi Máděm a Tesákem se v naší obraně nic zvláštního nestalo, dopředu jsme byli více aktivní my. V 58. minutě se však domácí díky stylu „všechno do vápna“ dostali do velké šance, míč poskakoval tu na penaltě, tu na malém vápně, tu nastřelili našeho hráče, tu náš hráč nastřelil domácího a míč se vrátil do varu, až vše ukončil s vypětím všech sil za pomoci tyče Hák. Na neproměněnou šanci domácí doplatili, protože o několik okamžiků později jsme netradičně takový závar šancí vytvořili před bránou soupeře my a tyčka tentokrát po pohotové dorážce Koblížka hrála v náš prospěch - 1:2.
Od té doby jsme více drželi míč na kopačkách a vypadalo to, že si vedení v pohodě udržíme. Lovčičky však z čista jasna využili jejich silné stránky a po centru zprava se hlavou nechytatelně prosadil jejich útočník – 71. minuta 2:2.
Vyrovnaný stav ale nevydržel dlouho. K rozehrávce trestného kopu se postavil Franta Baják – jeho prudká rána se od břevna odráží k Peňovi, který potvrzuje střeleckou formu a dává na 3:2.
Od té doby už o vítězi nebylo pochyb – domácí tato branka srazila do kolen a definitivní tečku za výsledkem dal opět Franta Baják, který nezvykle napřáhl z 35 metrů a jeho pověstná „žabka“ doskákala až k zadní tyči domácí brány - 4:2.
V závěru se ještě pochlapil Hák, který zlikvidoval tygřím skokem přímý kop. Do konce zápasu se již nic nestalo a tak jsme zvítězili i v Lovčičkách poměrem 4:2.
Další utkáni sehraje Benfika doma v sobotu proti Nížkovicím, proti kterým mají naši rozjetí borci šanci dosáhnout historického úspěchu a prodloužit šňůru na 4 vítězné zápasy! Tak snad se jim to podaří.

Autor : Čaja